
Kdysi představovaly cesty do Arca jeden velký relax. Občas člověk zabral v cestě (i když i to je diskutabilní, vzhledem ke klase, kterou lezeme) a stres měl jen z toho, jestli ho nevyženou z vinice nebo jestli sežene presky ve slevě. Dneska, když jsme dva dospěli na tři malé děti, je fuška všechno a těch pár minut na laně je těžce vybojovaný odpočinek.
Celý příspěvek →