Někdo říká, že cestování s dětmi je tak náročné, že je lepší zůstat doma. Jiní zastávají názor, že jsou děti pro prozkoumávání předurčené a jsou nejspokojenější na výletech. My jsme empiricky zjistili, že je to fuška vždycky! Přesto, nebo právě proto, jsme vyjeli obhlídnout pár oblíbených míst a prozkoumat několik dalších v okolí Schladmingu.
Reiteralm – Gasselhöhe
První den se vydáváme na osvědčené místo. Autem vyjíždíme po mýtné silnici (lze se alternativně svézt lanovkou) pod Reiteralm a šlapeme touto trasou nahoru na hřeben ke křížku Gasselhöhe (2001 m) a hlavně ke sněhu. Zatímco se holky ráchaly v tý bílý nádheře, zaběhlas i Kristinka nepozorovaně dál po hřebeni na Rippetegg a nejvíc času jsme strávili na hřištích u horní stanice lanovky a u Reiteralmhütte. Pro zájemce je ve východní stěně ještě pěkná ferrata Franzi (C/D) a podle mapy koukám, že poblíž přibyl ještě dětský klettersteig (A-C), ten zkusíme příště.
Silberkarklamm a první kroky na ferratě
I druhý den jdeme najisto. V soutěsce Silberklamm jsou po loňských průtržích nově zrekonstruované některé lávky a pondělí mimo prázdniny znamená, že jsme tu skoro sami. Dojdeme v klidu na chatu Silberkar i zpět a úspěšně uspíme celou partu, kterou pak nenápadně odtlačíme a odneseme o pár kilometrů vedle pod Sattelberg. S Aničkou vyzkoušíme dětskou ferratu Kali, ze které má sice radost, ale zdaleka ne takovou, jako z následné zmrzliny (kterou jsme s vypětím sil vyloudili 10 minut po zavíračce).
Záplava hřišť na Planai
K hřišťovému komplexu s nepřehlédnutelným maskotem stačí jen stručný komentář: v Rakousku jsou na děti připraveni. Zábava začíná hned u horní stanice a ratolesti si to tu užijou dlouhé hodiny. Jako rodiče odhoďte ambice na nějaké výlety a vychutnejte si výhledy.
Riesachtal
4. den přišel čas na průzkum novým míst. A vyšlo to skvěle. Z konce údolí Untertal jsme se vydali po rozpálených serpentinách směrem na východ. Kristinka s 20 kily na zádech, já s 50kilovým kočárem. 300 výškovým nabralo najednou zcela jiný rozměr. Fuška se ale vyplatila. Jezero Riesach i navazující údolí je přenádherné, koupačka příjemná a Gföller Alm otevřený. Dolů jsme to s Aničkou vzali působivou a zábavnou trasou kolem vodopádů a večer jsme ještě stihli plovku v Radstadtu.
Tappenkarsee
Nabiti optimismem z minulého dne jsme si vyhlídli další jezero, tentokrát v údolí Kleinarl. Ambice se ovšem ukázaly větší, než reálné možnosti. Mýtná cesta sice nám sice zkrátila pochodování dlouhým údolím, ale turistické serpentiny se ukázaly být kočárově nesjízdné a víc než dvě děti na zádech odnést neumíme. A tak zatímco Kristinka se snažila eliminovat život ohrožující situace při jízdě tří malých dětí na bicyklech po šotolinové cestě, já jsem si oběhl kolečko kolem jezera Tappenkarsee v tempu motivovaném situací tam dole. Až holky zvládnou ujít víc, určitě se sem vrátíme.
Do soutěsky a k moři
Konečně se taky trochu zkazilo počasí. Aby si holky nemysleli, že je v horách pořád pěkně. Mezi přeháňkami jsme si prošli oblíbenou soutěsku Lichtensteinklamm a pak už začali balit saky paky. Čekala nás dlouhá cesta dál na jih a jediná rozumná taktika je v našem složení jízda v noci.
