Toto je pouze skromná fotogalerie. Ale ono lednové ráno v Krkonoších bylo tak působivé, že by bylo škoda nechat záběry v šuplíku. Navíc to byl den i edukativní, neb jsem teprv tehdy zjistil, že je v Česku vyšší Lysá hora, než ta Beskydská.
Na sever jsem se nedostal náhodou. Sám od sebe bych se takovou štreku kvůli jednomu výšlapu, byť pěknému, netáhl. V Rokytnici se ale konal skialpový závod O dřevěného Krakonoše, který jsem měl tu možnost dokumentovat. Po zuřivém nahánění nedočkavých závodníků jsem rád využil následného poklidného rána a zašel nachytat pár brzkých záběrů na hřebeny.
Načasování mi vyšlo akorát. Jen co jsem se přišel na vršek, vykouklo zpoza obzoru. Fotil jsem, fotil a když už vylezlo moc vysoko, vydal jsem se dál, směrem k Labské. Kromě jednoho dalšího nadšence nikde nikdo. Tak to mám rád. Ještě kdyby prsty tolik nemrzly. To rád nemám.
Okouzlení postupně vyprchávalo. Světlo bylo čím dál nudnější a korespondovalo tak s profilem trati. Po rovině to na skialpech není ono. Zakroužil jsem směrem na Vrbatovu boudu a kolem Kotle zpátky. Když jsem sjížděl do Rokytnice, mnoho skialpinistů teprve vyráželo. Jistě si i tak užili parádní túru, ale já jsem si sám pro sebe liboval, že jsem si přivstal.