Tenhle den stál za všechny nástrahy, které nám počasí na této akci Lukymountain nachystalo. Když konečně ustaly hromy, blesky a nekonečný déšť, neváhali jsme a vyjeli jsme si v ukázkovém dni užít hned dvě parádní ferraty od lanovky na Dachstein.
Ráno není na horní stanici Hunerkogel ani noha a nebe vymetené. Fantazie. Po krátkém koulování nastupujeme na Westgrat na Großer Koppenkarstein (B/C), která splňuje všechny parametry plezírové ferratové túry. Krátký nástup, nízká obtížnost, hodnšě výhledů a jako bonus lanový most.
Sestupujeme z velké části po stejné trase, jen před mostem odbočujeme na alternativní variantu kolem Rosmarie-Stollen a po dlouhém žebříku slézáme na ledovec, po kterém za 5 minut doběhneme zpátky do sedla Hunerscharte. Většina nechce dále pokoušet křehkou rovnováhu pohodového dne v horách, ale kluci ještě nemají dost a tak se jdeme trochu protáhnout za roh.
Už je to nějaký ten pátek, co jsem lezl Sky Walk na Hunerkogel (D/E). Tentokrát naštěstí nešlapeme odspodu, ale užíváme si komfortní 5minutový nástup. Spíše tedy sestup. Ze sedla Hunerscharte slézáme kus po turististické normálce a u ukazatele odbočujeme do jižní stěny.
Po úvodním lehkém traverzu začínají strmé pasáže. Je to vždycky kus strmější a pak je místo, kde se dá odpočinout. Klasifikace D/E je odpovídající. Ferratu máme jen pro sebe, takže lezeme v klidu a bez stresu. Diváky jsou jen turisté, kteří co chvíli projedou v lanovce nad našimi hlavami.
Dolézáme poslední snazší úsek a kotrmelcem přes zábradlí se dostáváme k lanovce a za další 2 minuty do hospody, kde čekají ostatní. Cesta dolů vede, narozdíl od mé poslední návštěvy, kabinkou a tak se nám i tímto přídavkem daří zachovat plezírovou charakteristiku dnešního dne.
