Když nás nepustí do Chamonix, pojedeme do Jickovic. A zatímco montblanckou žulu už jsem měl to štěstí párkrát osahat, u této jihočeské to byla premiéra. Výhody? Je to 14x blíž, potkáte tu o dva řády míň lidí a nemusíte se aklimatizovat. Jinak stejný.
Konečně jsme se sem taky podívali. Vylezli jsme si pár pěkných cest, založili co se dalo, užili si pohodovou atmosféru a ještě k tomu jsme se nečekaně potkali s Ondrou a jeho rodinou. Na fundovaný popis nemám s povrchní znalostí této lezecké oblasti mandát a tak dorazte a udělejte si názor sami. Průvodce najdete na horosvazu, nebo podrobně s nákresy v PDF s v bakalářce Petra Altmana zde.
Zkouším všechno možné od lezení po skialp a nevalnou kvalitu maskuju univerzálností. Hodně fotím, občas něco natočím a hlavně jsem rád venku. Kromě čaje už mám rád i kafe a pořád ještě i brzké ranní vstávání.