Zillertálské vandrování

Za hory a za doly, bylo jedno kouzelné údolí zillertálské. Nabízelo bezpočet různorodých horských hrátek, ale když přišlo typické červencové počasí a jedna bouřka si prakticky podávala ruku s tou další, nezbývalo, než si vychutnat starou dobrou turistiku.

Každou horskou túru je jak známo zahájit náležitým odpočinkem. Po třech dnech boulderového focení si potřebujeme dáchnout a tak zůstáváme v údolí Zillergrund, balíme batohy a vyrážíme na odpolední vycházku směrem k sedlu Hundskehljoch.

Ráno míříme vstříc vrcholu Rauhkofel, ale hodinku pod ním to nakonec otáčíme. Kopec je v mraku a my si na mlžné výhledy napotrpíme. Lovíme fragmenty slunce, opět odpočíváme, vracíme se dolů a nad dramatickými předpověďmi špekulujeme, co dáme zítra.

 

Po souboji se semafory vyjíždíme k přehradě Schlegeisspeicher na konci Zillertálského údolí a míříme si to k chatě Friesenberghaus. Tam se podíváme na vrtulníkové představení s mnoha reprízami a pokračujeme stále výše, na Vysoký rifle (celá trasa onoho dne je zde).

I vrchol Hoher Riffler (3231 m) je v mraku, ale tu a tam se přeci jen nějaké to okno do údolí otevře a bouřka přichází až na zpáteční cestě 30 minut od chaty. To zcela stačí k tomu, abychom promokli na kost.

Jen co se ovšem stačíme oklepat ve vyhřátém šenku, svítí zase o sto šest. Jak rychle mraky přišly, tak zmizely a my zvesela pokračujeme k Olpererhütte. Utíkáme před agresivními ovcemi, kocháme se výhledem na Grande Mešule a z romantiky nás vytrhávají až drobné kroupy a bouřka, která opět přichází než bys řekl švec.

Tradičně nás zachraňuje hospoda a tradičně přestává pršet 5 minut poté, co se schováme pod střechu. Pobouřkové výhledy jsou nicméně famózní a to nemluvím o tom štrůdlu s vanilkovou omáčkou. Podvečerní sestupem dokončujeme kolečko a na noc parkujeme v lezeckém kempu (toho času zdarma).

I třetí den pokračuje „ideální“ dovolenkové počasí a tak vyrážíme aspoň na krátké hromosvody. Nad Mayrhofen vybíháme ferratu Zimmereben a níže v údolí ještě zkoušíme Tallbach klettersteig. Tam je první polovina lehce bláznivá, soutěska s vodopádem je fajn a vyhrály u nás maliny. Dost bylo odpočinku, počasí se zdá se umoudřuje a tak míříme směr Waze.