Že musí Mohamed k hoře a nikoliv naopak, je známá pravda, málo se již ale ví, že tato pravda platí i pro ostatní jména. A jelikož v Čechách zatím žádné pořádné kopce nenarostly a zima se tuto sezónu vůbec zdráhala přijít, stalo se, že dva nadšení příznivci tohoto geomorfologického fenoménu dokočovali až do samého srdce Země krále Miroslava.
Městečko Seefeld in Tirol je z Innsbrucku coby kamenem dohodil a v čase vánočním je turistickým spektáklem se vším všudy. Zde adventní trhy na hlavním rinku.
My zde ovšem nejsme jako turisté, nýbrž jako sezónní námezní dělníci, gastarbeiteři a vůbec těžce pracující. To dokládá například tato fotografie z výstupu na Rosshütte ve stejnojmenném lyžařském středisku 28.12. Takový běžný popracovní výšlap.
Skupina Karwendel na hranicích s Německem.
Seefelder Joch (2080 m). Tma na krku, hurá dolů po čerstvém manšestru.
Seefeld je ale především Mekkou běžkování. Tratě začínají přímo z centra a při dostatku sněhu je jich v oblasti ažř 280 km. My se zatím musíme spokojit s „pouhými“ cca 40 kilometry.
Nejen lyžbou ovšem živ jest člověk. Na Martinswand u Innsbrucku to máme sice celých 15 km, ale vzhledem k jarním teplotám volíme hned 2x tuto destinaci na odpolední lezení a zakusíme tak letos první vápno.
A když se setmí a nedejbože i konečně ochladí, je tu pořád stará dobrá překližka v Innsbrucké Kletterhalle.
Tak takhle si tu žijeme, zatím nás to ještě neomrzelo…
