Mystická hora

Už jste si někdy v ČR stěžovali na aprílové počasí? A připadali jste si jako na větrné hůrce? Tak to jste zcela jistě ještě nebyli v oblasti Taranaki na západním pobřeží severního ostrova NZ. Třeba zrovna včera jsme se s Jakubem vsadili (bohužel jsme nevymysleli o co, vyhrála bych…), kolikrát během naší pracovní doby bude pršet. Nějaké tipy? Jakub dal 7x, já 9x. Prostě k neuvěření. Nikdy bych si nemyslela, že to bude během 8 hodin možné. O víkendu jsme se v muzeu dočetli, že Taranaki je jednou z nejdeštivějších oblastí na NZ, když jsme si to přepočítali… spadnou tu denně 4 l vody na m².

Jinak od minulého týdne se toho až zas tolik nestalo. O víkendu pro změnu pršelo, takže jsme se procházeli jen v okolí města. I když slovo jen asi není to pravé. Divočina, palmy, stromové kapradiny, rododendrony a magnólie v plném rozkvětu. Krásné vodopády, zpět cizokrajných ptáků. Nebýt té hrozné zimy (max. 15 stupňů, ale k tomu příšerný a téměř všudypřítomný vichr), cítili bychom se jako vloni v Indonésii.

A proč mystická hora? Jsme tu již týden a nad krajinou se tyčí nádherná Mt. Taranaki. Tedy alespoň teoreticky. Shodou okolností se jedna část pole ve školkách, kde pracuji, nazývá „Mountain view“. No jo, ale když pořád prší a všude jsou mraky? Společně s Jakubem jsme si začali z místních utahovat, že si to vymysleli, že je to jejich lákadlo pro turisty.
Až dnes!! Majestátní hora… Dnes by byl ideální den pro zimní výstup. Ach jo. Škoda, že musíme do práce. Tak nějak začínám chápat stesky všech aktivních pracujících.

A slunečný podvečer na pláži také nebyl nejhorší… :)